Málokdy se stane, že Sněmovna sebere veřejnosti miliardu ročně, jeden z poslanců na to upozorní a v médiích se o tom pak neobjeví ani zmínka.
Pozměňovací návrh pana poslance Skopala vypouští celou úpravu otázky
valorizace poplatků s ohledem na míru inflace a dalším pozměňovacím
návrhem ji v nejednoznačné podobě umisťuje do přechodných
ustanovení.
Jeho další pozměňovací návrhy se již všechny týkají postupného
navyšování poplatků a útlumu reklamy v České televizi. Kromě již
minule zmíněné argumentace, že se tímto krokem nabízí soukromým
provozovatelům minimálně další miliarda zisku, kterou ale zaplatí
občané, je třeba připomenout, že navýšení poplatku na 100Kč pouze
valorizuje poplatek na kupní sílu roku 1997, od kdy nebyl změněn. Tedy ani
navrhované zvýšení na 135Kč po úplném odebrání reklamy nebude stačit
ke kvalitnímu a plnohodnotnému plnění úkolu vysílání veřejné služby
v nových podmínkách, kdy například vedle výroby je také jedním
z úkolů České televize vysílat souběžně analogově i digitálně až
do úplného vypnutí analogu, což je nový ekonomický nárok na její
rozpočet. Proto je konečná částka 135Kč při současném zrušení reklamy
nereálná a televize veřejné služby s ní nebude moci kvalitně plnit své
úkoly uložené zákonem, anebo se bude muset v budoucnu opět navýšit
minimálně na 150Kč a možná i více. Když k tomu připočteme navrhované
částky pana poslance Máši na navýšení poplatku za rozhlas na 65Kč,
dojdeme už ke slušné sumě. Bylo by poctivé říci to občanům rovnou.
Pozměňovací návrh pod bodem se týká zákazu slučování reklamních
časů jednotlivých programů České televize. Přijetím tohoto návrhu
zahájíme postupnou likvidaci kulturního a stále ještě jedinečného
programu ČT2. Právě rezignací na využívání reklamního času na tomto
programu a jistou možností využít ho na ČT1 si druhý program může
zachovat svůj charakter. Chceme-li z ČT2 vybudovat další zábavní kanál,
který bude soutěžit s dalšími celoplošnými vysílateli o sledovanost, a
tedy o výtěžnost z toho mála reklamy, co má, chceme-li rezignovat na
kulturního a náročného diváka, pak přijetím tohoto pozměňovacího
návrhu donuťme Českou televizi, aby na druhý program umístila reklamu a
způsobila jeho zcela opačné programové schéma.
Je jistě možné diskusi o zrušení reklamy v médiích veřejné služby
otevřít v okamžiku, kdy se většinově přejde na pluralitní digitální
vysílání. Je ale velmi nešťastné a neprozřetelné určit už teď rok
2008 jako termín zákazu, když ještě ani nevíme, v jaké podobě bude
schválena novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.Byť
považuji za naprosto nezbytné pro fungování společnosti a její kulturu
valorizovat poplatky médií veřejné služby, v důsledku předložených
pozměňovacích návrhů nejde už bohužel pouze o ně. Jsme odpovědni nejen
za fyzickou existenci těchto médií, ale také za podmínky na reklamním trhu
v naší zemi. Tuto odpovědnost pokládám za stejně důležitou, ne-li
ještě důležitější.

