Slávku, zkus prosím tvořit něco jiného

Za svého působení v Poslanecké sněmovně jsem se jako místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a členka podvýboru pro mediální legislativu, zabývala také mediální problematikou. Tak jsem se seznámila s návrhem na sloučení dvou medií veřejné služby ČT a ČRo ,jehož autorem byl tehdy Ivan Langer. Zvláštní je, že si moji tehdejší kolegové pramálo uvědomovali, že nejde o nic jiného, než o politický zásah do nezávislých institucí, do kterých vůbec nemají právo zasahovat. Ivan Langer sice ve Sněmovně říkal, že má Českou televizi rád, ale ne každý mu to věřil. Obecně se argumentuje tím, že to takto funguje i v jiných zemích (např. BBC) a že to bude výhodnější i levnější. Proto jsem si tato tvrzení ověřovala. Ukázalo se, že to levnější nebude. Jediná položka, na které bylo možno ušetřit, by pravděpodobně bylo sloučení oddělení poplatků a snad úspora za Českou poštu. Všechno ostatní by naopak přineslo množství problémů a mohlo obě instituce uvrhnout v chaos. Dva zaběhnuté a fungující systémy totiž není snadné sloučit do jednoho. Mají odlišný způsob práce, sídlí v různých budovách a používají odlišnou techniku i metodiku. Naopak by bylo nutné vytvořit jakousi střešní řídící organizaci, která by musela někde sídlit a přijmout nové zaměstnance. Musely by se dělit kompetence a přetvářet stávající systémy po všech stránkách. V důsledku toho by vzniklo pro obě media více nebezpečí a proher než zisku. Pravděpodobně by to naopak stálo mnoho desítek až stovek milionů. Tento nápad pravděpodobně z výše zmíněných důvodů sněmovna nakonec nechala usnout. Jaké však bylo moje překvapení, když se tento návrh znovuzrodil v mysli bývalého ministra kultury a nyní poslance Vítězslava Jandáka, jak z jeho úst zaznělo v neděli 28.1. v Otázkách Václava Moravce. Na základě zcela stejných argumentů sdělil, že již připravuje návrh zákona. Je vážným důvodem k zamyšlení, kde se tyto návrhy berou. Existuje snad nějaké mystické místo, kudy poslanec projde a dostane tento nápad? Zní tam prostorem – centralizuj, to je osvědčený model, bude se ti lépe vládnout.
Obě veřejnoprávní instituce mají být nezávislé na politicích. Proto jsou financovány občany a nejsou závislé na veřejných rozpočtech. Jejich činnost i hospodaření pak projednává a schvaluje Sněmovna, která je kontrolním orgánem. Není–li tedy něco v pořádku v hospodaření, pak má Sněmovna nástroje, jak to změnit. Proč tedy mají politici znovu sahat do jejich fungování? Proč se zabývá V. Jandák myšlenkou na to, aby se ušetřilo, když nejde o peníze ze státního rozpočtu? A chce–li šetřit peníze poplatníků, pak by měl spíše přijít s návrhem vrátit 1% reklamy České televizi a nezvyšovat jim na místo toho poplatky tak, jak to v rozporu s původním návrhem zákona rozhodli poslanci v minulém volebním období. Původní návrh zákona počítal totiž se zachováním jednoho procenta reklamy pro televizi a zvýšením poplatku pouze na sto korun. Další vliv si poslanci zachovali na obsazování mediálních rad, kde potom těžko mohou zasednout tolik potřebné respektované osobnosti.
Nyní tedy osud „nezávislých medií veřejné služby“ chce zase jeden politik zákonem „vylepšit“. Člověku by se chtělo povzdychnout…

  • Slávku, tvoř prosím něco jiného. Co takhle zákon o fondu kinematografie? Na ten se čeká částečně i Tvým přičiněním už dost dlouho. –

Komentáře jsou uzavřeny