Žaluji

Svoje zastupitele si volíme proto, aby nás zastupovali a ve shodě se zájmy lidí rozumně rozhodovali o věcech veřejných. Týká se to jak zástupců Parlamentu, tak těch, kteří rozhodují v obcích. Praha je nejen historicky krásné město, ale je, či bývala také plná zeleně. Stromy zachytávají prach a kyslík , který vylučují , osvěžuje zbytky našich nemocných plic. Již delší dobu lze pozorovat spiknutí proti stromům , možná nejen v Praze. Není zřejmé, kdo jsou skrytými hybateli, zda firmy, které na tomto obchodě kácení a vysazování nových stromů vydělávají nebo naši zastupitelé, kteří nemají obecně vztah k ničemu živému, pouze ke svým kolonkám a papírům a kteří často místo ochrany přírody chrání jiné zájmy. Takto se podařilo před dvěma lety zachránit levou část stromořadí v Ječné ulici poté, co pravá byla rok předtím vykácena. Ukázalo se, že na levou nemají úředníci posudky od odborníků a poté, co skutečný odborník sdělil, že mnoho ze stromů označených ke kácení zdaleka nemusí skončit, zůstala jich značná část stát. Po tomto vítězství se však kdosi zřejmě rozhodl, že nám to nedaruje a 12. 1.2006 nas­toupila skupina dělníků, aby vykácela nádherné vzrostlé stromy v parčíku, který vznikl za kostelem sv. Štěpána. Jedno z posledních krásných míst v centru Prahy, kde bylo možno u kostela pod ochranou a ve stínu akátů, japonské třešně a dalších stromů posedět , načerpat sil a naslouchat zpěvu ptáků, je právě likvidováno. Zdá se, že ti, kdo mají občany zastupovat a starat se o to, aby se tu žilo dobře a kdo mají život chránit, jej postupně a promyšleně , kryti zástupnými důvody, že se starají o děti, aby na ně nepadaly větve, likvidují. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že z těchto stromů nikdy žádná větev nespadla, protože byly v závětří kostela a dalších budov. Praha tak pomalu ztrácí součást své historie, vzrostlou zeleň, která je nahrazována malými stromky. Některé z nich hynou, protože o ně už dál není zájem.. Navíc my žijeme teď a tady. Možná tu za dvacet let bude zase vzrostlé stromořadí. Možná. My už tu ale nebudeme. Necháme li si tyto praktiky líbit, brzy budeme žít na poušti mezi odpadky a automobilovými zplodinami. Proto žaluji.

Komentáře jsou uzavřeny